Historie zámku Jemčina

Původní hřebčinec nechal postavit hrabě Jan Jáchym Slavata, 1673 . Po vymření rodu Slavatů po meči získává Hradecké panství v roce 1691 Heřman Jakub Černín a s ním i hřebčinec na Jemčině. V dalších letech Černínové nechali přistavět k hřebčinci lovecký zámeček, jehož výstavba byla zahájena roku 1747.   Přímo v zámku došlo k vystavení nové kaple zasvěcené sv. Janu Nepomuckému. Kaple je 19 m vysoká a svou freskovou výzdobou představuje nejcennější část zámku.

Z roku 1772 pochází dvě sochy sv. Šebestiána a sv. Thecly u příjezdové cesty, které byly vytvořeny jako poděkování za to, že Jemčinu nezasáhl koňský mor .
 
Úplně nový vzhled na sebe vzal zámek po roce 1790, kdy bylo hrabětem Janem Rudolfem Černínem rozhodnuto pořádat na Jemčině štvanice. K tomuto účelu byl přizpůsoben zámek i celé okolí. Velké náklady si vyžádala především úprava lesů v okolí zámku k parforsním honů. Především v podzimních měsících se na Jemčinu sjíždělo panstvo z celé monarchie .

V době největší slávy zde bylo chováno 64 chovných klisen, 8 hřebců a smečka 160 psů speciálně cvičených k tomuto účelu a chovaných v psinci na Jemčině. Pestrý život na zámku v době konání honů zaznamenal Jiří Wachtel a právě tyto zápisky posloužily Aloisu Jiráskovi k sepsání povídky Záhořanský hon.
 
Soumrak nad Jemčinou přišel 26. července 1822, kdy se přes jemčinskou oboru přehnala vichřice a v několika minutách bylo dílo celých desetiletí zničeno. Zámek postupně ztrácel svou pozici. V roce 1923 převzal zámek včetně polesí československý stát.
 

Po 48 letech působení raketového vojska bylo v roce 2002 započato s rekonstrukcí zámku. V květnu 2004 byla opět vysvěcena zámecká kaple.

Další informace o historii zámku Jemčina, můžete získat při výkladu a prohlídce zámku.